akant - ornamentální prvek; bodlákovitá rostlina, jejíž dekorativně stylizované listy se od antiky uplatňují v ornamentice
akropole - ústřední část opevněného areálu hradišť
alegorie - jinotajné znázornění činností, ročních období, vlastností apod. lidskou (božskou) postavou, podobou zvířat, rostlin nebo věcí
ambit - křížová chodba, též kvadratura, u klášterních budov klenutá chodba kolem zpravidla čtvercového rajského dvora, otevřená do něj arkádami
anglický park - má podobu komponované, tj. záměrně upravené volné krajiny, kde se střídají louky, lesíky i osamocené stromy.
apsida - půlválcové kněžiště (tedy výklenek pro oltář) v půdoryse zhruba půlkruhový vedlejší prostor
arkáda - oblouk na svislých podporách, tj. sloupech a pilířích např. u lodžií
arkýř - předsazená stavební část většinou s několika okny, která může přečnívat za stavební čáru
atika - ozdobný prvek nad vlastní střechou, zeď napodobující další, ve skutečnosti neexistující patro
atribut - symbolický předmět v rukou nebo u nohou zobrazených antických božstev nebo osob světců, který usnadňuje jejich rozpoznání
atrium - rajský dvůr, prostranství mezi čtyřmi křídly ambitu upravené jako zahrada
balustráda - zábradlí z kuželek
baptisterium - křtitelnice, původně samostatná církevní stavba
barbakán - článek pozdně gotických opevnění, zajišťující bránu, většinou oblá stavba předsunutá před vlastní bránu
bašta - hradební věž, zpevňující článek středověkých fortifikací, vystupující z linie hlavní hradby nebo parkánové zdi, na rozdíl od věže dosahuje přibližně stejné výšky jako přilehlé hradební úseky s nimiž souvisí
bazén - umělá vodní nádrž
bazilika - trojlodní kostel, v němž střední loď je vyšší než lodě boční, což umožňuje přirozené osvětlení střední lodi (hlavní typ křesťanského chrámu)
bosáž - zdivo, jehož čelní plocha je ponechána záměrně v hrubě vystupující struktuře napodobujíce kvádry
cimbuří - zubaté zakončení hradeb
dominanta - převládající prvek v urbanistické kompozici. Významná budova nebo i přírodní útvar, ovládající svou polohou, hmotou nebo výtvarnými vlastnostmi strukturu města nebo krajiny. Okolí se dominantě podřizuje a nechá ji vyniknout
domovní štít - svislá, nejčastěji trojúhelníková čelní stěna domu v oblasti podkroví
donjon - obytná hradební věž. Obsahuje obytné prostory, je opatřena prevety (záchody), krby pro vytápění. V okenních nikách bývají i sedátka
dormitář -společná ložnice členů řeholní komunity
drapérie – v malířství nebo sochařství výrazně nařasený šat, závěs apod.
dvoulodí - klenutý prostor souběžně dělený sloupy, častý v jihočeské architektuře
empora - (též tribuna) jakýsi balkon či vyvýšené místo v kostele pro panstvo
falc - opevněné sídlo panovníka, předchůdce hradu
feston - dekorativní prvek, uplatňující se zejména v baroku jako plastický závěs z listů, květů, případně ovoce, propletený nebo zakončený stuhami
fiála - zakončovací věžička opěrného oblouku
fontána - dekorativně pojatá kamenná nebo kovová kašna s tekoucí nebo stříkající vodou
fortifikace – opevnění, soubor staveb a terénních úprav umožňující obranu
francouzský park - typ parku převzatý z prostředí francouzských zámků s geometricky řešenou souměrnou sítí cest, vroubených stříhanými dřevinami, umožňujících průhledy na fontány, sochy a pavilony. V rovinné části parku před průčelím paláce nebo zámku tvoří nízká výsadba ornamentální obrazce
freska - nástěnná malba provedená do vlhké omítky
grotta - umělá jeskyně se stěnami vyzdobenými kaménky, krápníky apod.
historizující sloh – vybírání prvků a motivů z dřívějších slohů a sestavování jich v nové celky v druhé polovině 19. století
hlavice - horní, zakončovací část sloupu, pilíře nebo pilastru
chrlič – ozdobně provedené zařízení na přepad dešťové vody, aby voda netekla na fasádu