Slovníček pojmů

vysvětlení různých pojmů

HLAVNÍ STRANA | OBRÁZKY | PREZENTACE | TÉMATA | VIDEA | ODKAZY | FÓRUM | SLOVNÍČEK POJMŮ

akant - ornamentální prvek; bodlákovitá rostlina, jejíž dekorativně stylizované listy se od antiky uplatňují v ornamentice
akropole - ústřední část opevněného areálu hradišť
alegorie - jinotajné znázornění činností, ročních období, vlastností apod. lidskou (božskou) postavou, podobou zvířat, rostlin nebo věcí
ambit - křížová chodba, též kvadratura, u klášterních budov klenutá chodba kolem zpravidla čtvercového rajského dvora, otevřená do něj arkádami
anglický park - má podobu komponované, tj. záměrně upravené volné krajiny, kde se střídají louky, lesíky i osamocené stromy.
apsida - půlválcové kněžiště (tedy výklenek pro oltář) v půdoryse zhruba půlkruhový vedlejší prostor
arkáda - oblouk na svislých podporách, tj. sloupech a pilířích např. u lodžií
arkýř - předsazená stavební část většinou s několika okny, která může přečnívat za stavební čáru
atika - ozdobný prvek nad vlastní střechou, zeď napodobující další, ve skutečnosti neexistující patro
atribut - symbolický předmět v rukou nebo u nohou zobrazených antických božstev nebo osob světců, který usnadňuje jejich rozpoznání
atrium - rajský dvůr, prostranství mezi čtyřmi křídly ambitu upravené jako zahrada
balustráda - zábradlí z kuželek
baptisterium - křtitelnice, původně samostatná církevní stavba
barbakán - článek pozdně gotických opevnění, zajišťující bránu, většinou oblá stavba předsunutá před vlastní bránu
bašta - hradební věž, zpevňující článek středověkých fortifikací, vystupující z linie hlavní hradby nebo parkánové zdi, na rozdíl od věže dosahuje přibližně stejné výšky jako přilehlé hradební úseky s nimiž souvisí
bazén - umělá vodní nádrž
bazilika - trojlodní kostel, v němž střední loď je vyšší než lodě boční, což umožňuje přirozené osvětlení střední lodi (hlavní typ křesťanského chrámu)
bosáž - zdivo, jehož čelní plocha je ponechána záměrně v hrubě vystupující struktuře napodobujíce kvádry
cimbuří - zubaté zakončení hradeb
dominanta - převládající prvek v urbanistické kompozici. Významná budova nebo i přírodní útvar, ovládající svou polohou, hmotou nebo výtvarnými vlastnostmi strukturu města nebo krajiny. Okolí se dominantě podřizuje a nechá ji vyniknout
domovní štít - svislá, nejčastěji trojúhelníková čelní stěna domu v oblasti podkroví
donjon - obytná hradební věž. Obsahuje obytné prostory, je opatřena prevety (záchody), krby pro vytápění. V okenních nikách bývají i sedátka
dormitář -společná ložnice členů řeholní komunity
drapérie – v malířství nebo sochařství výrazně nařasený šat, závěs apod.
dvoulodí - klenutý prostor souběžně dělený sloupy, častý v jihočeské architektuře
empora - (též tribuna) jakýsi balkon či vyvýšené místo v kostele pro panstvo
falc - opevněné sídlo panovníka, předchůdce hradu
feston - dekorativní prvek, uplatňující se zejména v baroku jako plastický závěs z listů, květů, případně ovoce, propletený nebo zakončený stuhami
fiála - zakončovací věžička opěrného oblouku
fontána - dekorativně pojatá kamenná nebo kovová kašna s tekoucí nebo stříkající vodou
fortifikace – opevnění, soubor staveb a terénních úprav umožňující obranu
francouzský park - typ parku převzatý z prostředí francouzských zámků s geometricky řešenou souměrnou sítí cest, vroubených stříhanými dřevinami, umožňujících průhledy na fontány, sochy a pavilony. V rovinné části parku před průčelím paláce nebo zámku tvoří nízká výsadba ornamentální obrazce
freska - nástěnná malba provedená do vlhké omítky
grotta - umělá jeskyně se stěnami vyzdobenými kaménky, krápníky apod.
historizující sloh – vybírání prvků a motivů z dřívějších slohů a sestavování jich v nové celky v druhé polovině 19. století
hlavice - horní, zakončovací část sloupu, pilíře nebo pilastru
chrlič – ozdobně provedené zařízení na přepad dešťové vody, aby voda netekla na fasádu
kalvárie - sochařské nebo malířské zpodobení Krista na kříži
kapitulní síň - místo, kde se scházeli členové řeholní komunity
katedrála – každý biskupský nebo arcibiskupský kostel
klenba architektonický útvar, který uzavírá shora prostor a nese sám sebe
konzola - nosník vystupující ze stěny, který podpírá klenební žebro nebo sochu
kružba – souměrný obrazec např. ve tvaru trojlistů vyplňující oblouky oken
křížová cesta – 14 zastavení zobrazujících Kristovu cestu od odsouzení ke kladení do hrobu v kostelech nebo ve venkovních kapličkách
lapidárium - sbírka (zpravidla při muzeu) kamenných soch i jednotlivých architektonických prvků, vykopaných nebo snesených ze zbořených objektů, nebo originálů nahrazených na původním místě kopií.
loď chrámová – prostor mezi vchodem a kněžištěm určený pro věřící. Je -li rozdělen arkádami či sloupy, vzniká vícelodní prostor. Příčná loď může též tvořit s hlavní lodí kříž.
mandorla – tvar svatozáře ve tvaru mandle často obsahující postavu Krista nebo P. Marie
maska, maskaron - architektonický prvek, plastický výzdobný motiv v podobě lidské tváře
mázhaus - ústřední prostora v přízemí domu, velká síň měšťanského domu někdy sloužící k provozování živnosti
mobiliář - nábytek
mušle - architektonický prvek; stylizovaná lastura, který se později vyvinul v rokaj
nika - výklenek, nejčastěji půlválcového tvaru o půlkruhové nebo půleliptické základně
opěrný systém – zachycuje klenební tlaky zejména odlehčených gotických staveb
palisáda – opevnění ze souvislé řady svisle zaražených a nahoře zahrocených kůlů
parkán - prostor mezi hlavní hradbou a nižší vnější hradbou. Oddálení nepřítele od paty hlavní zdi, dále snižuje riziko sesutí hlavní hradby do příkopu
páska mluvící – zvlněný pás u úst nebo v rukou zobrazených postav s textem
patka – dolní část sloupu
pilastr – sloup vystupující jen mírně z líce stěny a opatřený hlavicí a patkou
podloubí – podsíň, prostora v přední části přízemí domu otevřená do ulice či náměstí a navazující na sousední podsíně
portál - plastické orámování dveří nebo architektonicky zvýrazněný vchod
portikus – vysunutá předsíň před vstupem do domu někdy opatřená stříškou s nízkým štítem na dvou sloupech
prampouch - zděný, stříškou opatřený rozpěrný oblouk mezi dvěma budovami v úzké uličce
presbyterium - kněžiště, prostranství před hlavním oltářem
prevet – středověký záchod arkýřového tvaru
profánní – světský
pulpit - písařský stolek
refektář - společná jídelna v klášterech
reliéf - sochařské dílo v ploše, více či méně vystouplé, vyvolávající dojem trojrozměrnosti
relikviář – schránka na relikvie, tedy ostatky svatých
rizalit - z průčelí mírně vystupující část stavby
rokaj - nesymetrický hřebínkový, často prokrajovaný ornament vzniklý z mušle charakterizující u nás rokoko
rondel – stavba kruhového či oválného půdorysu
rotunda - válcový kostelík s jednou lodí, někdy doplněný apsidou
rozeta – kružba či ornament ve tvaru růžice
sakrální - církevní
sarkofág - rakev
sgrafito - dekorativní výzdoba stěn proškrabávaná (rytá) ve vrchní omítce na spodní tmavou vrstvu
sokl - nejspodnější viditelná část stavby; podnož, patka, podstavec (sochy)
synagoga – židovská modlitebna
štuk - maltová hmota užívaná k plastické výzdobě fasád
tympanon - plocha nad průčelím antického chrámu, polokruhová výplň štítu, často zdobená reliéfem
veduta – malířský pohled na město či krajinu
voluta - závitnice

© Zuzana Kortanová